Reklama
 
Blog | Filip Koubek

Třídy řidičů

 Pro motorkáře povinný článek kategorizuje řidiče do tří základních tříd z hlediska bezpečnosti podle dvou základních faktorů. Spíše tedy jde o teoretickou kategorizaci v rámci dopravního systému. 

Motorkáři jsou ohroženou skupinou na silnicích, protože případná nehoda či kolize má daleko dříve těžší následky než v autě. Je tedy na čase trochu zakategorizovat.

Existují tři základní modelové skupiny, mezi kterými se v kariéře jezdce či řidiče přechází. Zatímco ve škole se postupuje od první třídy po vyšší stupně a podobně některá dělení také využívají nižší stupeň jako známku nižší kvality, Státní plavební správa pro jako nejkvalitnějšího kapitána bere kapitána první třídy a například kapitán čtvrté třídy rozhodně není tak kvalitní. Stejně tak liga. První liga je kvalitnější než třetí liga a přitom z pohledu logiky to není tak zcela samozřejmé.

 

Reklama

 

 

My na silnicích máme dělení řidičů pouze na tři třídy nebo také ligy. Pro zřejmost musíme uvést, že přebíráme postoj plavební správy a fotbalové ligy. Přejděme ale rovnou k věci a popišme si konečně ty kategorie:

Řidič třetí třídy:     Je řidič, který je potenciálním strůjcem nebezpečí. Neovládá dokonale svůj stroj či pravidla provozu, nedostatečně se věnuje řízení anebo má vůz ve špatném technickém stavu. Nepřizpůsobuje jízdu externím podmínkám. Nepředvídá možné akce ostatních účastníků silničního provozu. Nepozná rozdíl mezi plným a prázdným vozem, podhuštěnými pneumatikami. Často zapomíná zapnutý blinkr nebo dálková světla. Tento řidič ohrožuje sám sebe i ostatní účastníky provozu. V lidové moudrosti jde o řidiče, který teprve bude bourat.

Řidič druhé třídy:   Do této třídy spadá většina řidičů. Jedná se o řidiče, který již nabral zkušenosti a ovládl svůj stroj. Zná pravidla a dokáže se jimi řídit. Nepředstavuje žádné riziko pro ostatní účastníky silničního provozu, vyjma toho, že se nalézá na silnicích a ostatní se mu mohou připlést do cesty a způsobit si (i jemu) nehodu. Pokud by na silnicích byli pouze takovíto řidiči, stávaly by se nehody pouze vlivem externalit, jako je třeba zvěř vběhnuvší do vozovky. Řidič druhé třídy je ohrožen chybami řidiče třetí třídy.

Řidič první třídy:     Toto je nejvyšší třída řidiče a měl by to být cíl všech řidičů. Jedná se o řidiče, který již má zkušenosti s řízením vozidel, ovládl svůj stroj a ví, jak se stoj chová v různých situacích. Dokáže poznat nesprávně nahuštěné pneumatiky, podobně jako naložený vůz nebo teplotu vozovky. Základním faktorem, který je ostřím mezi řidičem druhé a první třídy je schopnost předvídání chyb druhých a externích faktorů. Řidič první třídy není žádným nebezpečím pro ostatní účastníky provozu a ještě dokáže předvídat možná rizika a vyhýbat se možným kolizním situacím. Ve skutečném provozu například dokáže zabránit nehodám z otevíraných dveří zaparkovaných aut nebo dětí a zvěře vběhnuvších do vozovky. Tento řidič dokáže zamezit některým nehodám plynoucím z chyb řidičů třetí třídy.

Tyto kategorie jsme nazvali Flipovy třídy řidičů. Správně jste si všimli, že se v nich vůbec nehovoří o rychlosti, kterou kdo jezdí anebo agresivitě. Přestože se oba tyto faktory podílejí na bezpečnosti provozu, Flipovy třídy je nezahrnují. Třídy, jak cítíte, obsahují dva základní faktory: a) vlastní schopnosti a b) prediktivita. První třída řidiče na oba tyto faktory odpovídá ++, druhá +- a třetí –.

Řidič motocyklu především, by měl urychleně směřovat do 1. třídy řidiče, protože je bezprostředně ohrožen řidičem 3. třídy. V reálném životě je to tak: pokud sami skončíte ve svodidle, jeli jste právě jako řidič 3. třídy. Pokud projedete zatáčku bezpečně, ale za zatáčkou do vás vrazí automobil, který podivně stál na krajnici a začal se těsně před vámi otáčet, jeli jste právě jako řidič 2. třídy. Pokud se dostanete domů, aniž byste přejeli kluky, kterým z fotbalového hřiště uletěl míč a běželi ho chytat, jeli jste právě jako řidič 1. třídy. Jak je vidět, řidič se nedostává do dané třídy nastálo a závisí také na jeho aktuálním stavu jízdy.

Být řidičem 1. třídy je energeticky náročnější než být řidičem tříd 2 a 3, protože váš mozek je zatížen předpokládáním možných rizik. Pokud se ale díky predikci vyhnete nehodě, nebo zachráníte zmíněného kluka (mimochodem dopravního účastníka 3. třídy), budete na sebe do smrti hrdí, to si pište. Motorkář si totiž v nemocnici na ortopedii může říct tak leda: byla to moje chyba, i když to nebyla moje vina… A tou chybou myslím nedostatečnou predikci. Za roztříštěnou kost sice může někdo jiný (řidič 3. třídy) ale chyba je to motorkářova (věřte mi, vím dobře, o čem mluvím).