Reklama
 
Blog | Filip Koubek

Ohnivá katastrofa v Austrálii: jak jí předejít?

Ohnivé peklo, které přichází na fotografiích z Austrálie, tvoří vysoký počet velmi silných požárů. Asi nejvíc jsou zasažené části Nového Jižního Walesu, státu, kde leží město Sydney.

 

Sezónní požáry jsou v Austrálii běžné a místní vegetace se s nimi umí vypořádat. Některé stromy dokážou přežít ohně a některé druhy stromů dokonce pro vyklíčení potřebují, aby jejich semena prošla ohněm. Na rozdíl od lesů, které známe v Česku, v Austrálii je většina lesů blízko pralesům, divokým lesům. Místy hustší, zejména eukalyptové pralesy, přecházejí v řidší oblasti, které přecházejí v savany či polopouště.

Přesto nynější katastrofický rozsah požárů nikdo nepamatuje. Kromě menšiny zarputilých popíračů klimatické změny se všeobecně jejich příčina vidí v rapidně se zvyšujícím počtu extrémně horkých dní, ve kterých teploty ve stínu stoupají nad 40°C. Těchto extrémně horkých dní exponenciálně přibývá. Extrémně horké půdě pak stačí jiskra.

Dalším faktorem je to, že prší méně často, zato ovšem více. Vlivem silnějších, ale méně častých srážek půda nedokáže absorbovat dostatečné množství vlhkosti a daleko snadněji vzplane. Ani v Česku za posledních 7 let nenapršel ani dlouhodobý průměr. V Sydney se dokonce v loňském roce přistoupilo k odsolování mořské vody, která se jako sladká vypouštěla do rezervoárů. Odsolovací zařízení v Sydney na plný výkon potřebuje 38 MW.

Australská buš je po suché zimě prostředím, ve kterém se oheň šíří velmi rychle. Eukalyptové stromy obsahují množství oleje a v nejnižším patře leží vrstva suché vegetace, která je palivem pro oheň. Silný vítr o teplotě nad 40 stupňů rozdmýchává oheň a přenáší oharky desítky metrů daleko. Oheň se v určitých podmínkách dokáže šířit rychlostí 100 metrů za minutu. Pomalejší zvířata, jako jsou třeba koaly, nemají šanci uprchnout. Oheň ale šíří i některé druhy dravých ptáků, kteří cíleně roznášejí doutnající větvičky a vyhánějí tak potravu z úkrytů. Aboridžinci jim říkají ohniví ptáci. Podle odhadů Národního centra pro ohně v buši a žhářství je 85 % požárů ve vztahu k lidské aktivitě. 13 % požárů má doložené žháře, dalších 37 % je zřejmě založeno neusvědčenými žháři.

Přírodní požáry se téměř nedají uhasit. Množství paliva, které v nich hoří, dokáže uhasit v podstatě pouze déšť. Existují ale techniky, které požár zastaví anebo mu zabrání. Zastavit požár lze tím, že se přehradí ve směru jeho postupu promočenou bariérou anebo se vyvolá riskantní kontrolovaný proti-požár, který spotřebuje v určitém pruhu buše palivo a zabrání tak šíření ohně. Australská buš má ve strategických místech zbudovány cesty, po kterých projede terénní hasičský vůz, ale často je přirozenou zábranou pro oheň silnice. Druhou běžně využívanou variantou je vypalování lesů v době, kdy se dají požáry kontrolovat. Kontrolovaně se vypalují oblasti, ve kterých v buši leží palivo, které by mohlo být rizikové v období nejhorších veder. Aboridžinci, kteří také zakládali požáry, toto vypalování, jež se šíří pomalu a spíš velmi malými plameny, nazývají studený oheň.

Austrálie je pro boj s požáry vybavena. Některé roky hoří méně, některé více. Poslední roky spíš více. Obyvatelé jsou v případě potřeby upozorňováni a městečka mají tzv. ostrůvky pro shromažďování lidí v případě nouze. Samotné domy v buši musejí splňovat protipožární předpisy, jako je třeba materiál zdí, odstup od okolní vegetace a podobně.

Z historické analýzy lze usuzovat, že množství extrémně horkých dní i celková teplota v Austrálii nadále poroste. Je to zapřičiněno téměř jistě klimatickou změnou, kterou způsobuje víc tepla zachyceného v zemské atmosféře vlivem narůstajícího množství skleníkových plynů (např. CO2). Austrálie už jednou měla uhlíkovou daň, ale od finančního roku 2014-15 ji zrušila (červenec 2014). V Austrálii je na 1000 obyvatel asi 775 registrovaných motorových vozidel, což ji řadí k jedněm z nejvíc motorizovaných zemí světa. V roce 2018 bylo ze všech prodaných aut 43 % SUV. Podle indexu Global Footprint Network je Austrálie druhou nejhorší z větších zemí světa, co se týče spotřeby zdrojů planety Země. Pokud by žili na Zemi pouze Australani, byly by potřeba víc než 4 planety pro ukojení takového životního stylu.

 

Co proti katastrofickým požárům dělat? Zastavit počet výjimečně horkých dní v Austrálii. Jak? Snížit množství tepelné energie v atmosféře. Jak? Žít skromně, nekupovat australská vína, nevyvážet do Austrálie české pivo, jezdit na kole. Nemusím to dál rozebírat, vysvětlí vám to klidně vaše děti. A vy jim můžete povědět, jak vypadaly koaly.

Autor je novinář, který do roku 2019 pracoval v australském SBS a absolvoval školení Záchranného sboru NSW pro pracovníky v oblastech přírodních požárů v Austrálii.

Foto: © Filip Koubek

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama